Montessori pedagogika

"Kdokoli zasahuje do života dítěte, dotýká se nejcitlivější částice celku, která má kořeny v dávné minulosti a směřuje k nedozírné budoucnosti"
Maria Montessori

Mezinárodní školka Duhovka ve svém konceptu péče o děti čerpá z celoživotní práce a odkazu výjimečně nadané a vzdělané italské lékařky Marie Montessori, která vystudovala medicínu, filosofii, psychologii a velmi aktivně se zabývala pedagogikou, antropologií a biologií.

Převážnou část její práce v oblasti pedagogiky tvoří výklady pozorování dětí a analýza pedagogických experimentů. Poprvé začala používat a dále rozvíjela materiál pro smyslovou výchovu dětí.

Hlavní principy pedagogiky Marie Montessori

Pomoz mi, abych to dokázal sám

Tato prosba, s níž se malé dítě obrátilo na Marii Montessoriovou, se
stala hlavním krédem její pedagogiky. Úkolem dospělých je pomáhat
dítěti vlastními silami a svým tempem získávat nové vědomosti
a dovednosti o světě, který ho obklopuje.

Dítě je tvůrcem sebe sama

Ačkoliv se dítě vyvíjí v kontaktu s prostředím, z něhož čerpá podněty, přesto
pouze ono samo je schopno nejlépe rozpoznat které podněty, jakým
způsobem a kdy potřebuje integrovat do svého jednání.

Ruka je nástrojem ducha

Dítě si prostřednictvím ruky podrobuje své okolí. Chce se všeho dotýkat,
všechno ohmatat a chce s předměty manipulovat. Ruce dítěte zkoumají,
získávají informace a také napodobují činnost dospělých. Práce rukou je
základem pro pochopení věcí, jevů, rozvoj myšlení a řeči.

Respektování senzitivních (citlivých) období

Senzitivní fáze jsou ohraničené časové úseky, období zvláštní citlivosti
a vnímavosti dítěte. Úkolem pedagoga je rozpoznat tyto senzitivní fáze a
usilovat o maximální využití období, kdy je dítě obzvláště citlivé a
připravené pro získávání určitých dovedností. Není-li takové období
využito, senzitivita zaniká.

Svobodná volba práce.

Dítě má možnost samo ovlivňovat co bude dělat, s kým bude pracovat
a jak dlouho bude pracovat. Svobodná volba má však také svá omezení.
Svoboda a disciplína se vzájemně podmiňují. Jsou to „dvě strany jedné
mince.“ Během činnosti dítě poznává své možnosti, ale také své hranice
– aktuální hranice svých dovedností a rozumu, hranice věcí, hranice
času a hranice, které kladou rodiče a učitelé.

Připravené prostředí - rozvíjení činnosti smyslových analyzátorů

Pracovní místo, pomůcky, předměty k manipulaci je třeba pro děti vhodně
připravit a uspořádat tak, aby umožňovaly osvojení nových poznatků
samostatně, bez vnější pomoci. Předměty jsou chápány jako „výživa“ pro
duševní vývoj. Jejich úkolem je podporovat samostatnost dítěte a jeho
aktivitu. Pedagog zajišťuje, aby se děti mohly v připraveném prostředí
rozvíjet, a sám se stává součástí tohoto prostředí. Je připravený kdykoliv
dítěti pomoci. Dětem nic nevnucuje, ale stává se jejich zkušenejším
kamarádem.

Polarizace pozornosti.

Je důležitým principem, ke kterému Marie Montessoriová dospěla
pozorováním dětí při práci s materiálem. Polarizovaná pozornost je
maximální soustředěnost dítěte na jednu činnost, při které se dítě
stává pokojnější, přemýšlivější a pozornější. Dítě je schopno
soustředit se intenzivně a dlouhodobě na práci, která ho zaujme.
Polarizace pozornosti je základem učení.